Visí!

Tentokrát jsem se potýkala se zásadní otázkou: Kam s ním?

Dát advenťák na stůl nepřipadalo v úvahu, protože nad jeho středem visí vcelku nízko papírové stínítko lustru. Na malý stoleček u pohovky? Těžko by dožil aspoň večera první neděle, jak tak znám naše draky děti.

Víc vodorovných ploch v hlavní místnosti nemáme. Tedy vyloučíme-li sedáky židlí, pohovku a podlahu. A mít advenťák v ložnici v posteli mi taky nepřišlo jako dobrý nápad.

Takže nezbylo, než improvizovat.

Stínítko z lustru zpívá svou labutí píseň na garnýži (bude totiž nahrazeno lustrem dřevěným) a žárovku obklopuje právě adventní věnec.

Takhle:

A když rozsvítíme... 

.....září pomeranče i Tomovy oči (strašně se mu to líbí)

Takže tolik malá ochutnávka naší vcelku střídmé adventní výzdoby pro ty, u nichž svíčkám taky není bezpečno.