Tentokrát jsem se potýkala se zásadní otázkou: Kam s ním?
Dát advenťák na stůl nepřipadalo v úvahu, protože nad jeho středem visí vcelku nízko papírové stínítko lustru. Na malý stoleček u pohovky? Těžko by dožil aspoň večera první neděle, jak tak znám naše draky děti.
Víc vodorovných ploch v hlavní místnosti nemáme. Tedy vyloučíme-li sedáky židlí, pohovku a podlahu. A mít advenťák v ložnici v posteli mi taky nepřišlo jako dobrý nápad.
Takže nezbylo, než improvizovat.
Stínítko z lustru zpívá svou labutí píseň na garnýži (bude totiž nahrazeno lustrem dřevěným) a žárovku obklopuje právě adventní věnec.
Takhle:
A když rozsvítíme...
.....září pomeranče i Tomovy oči (strašně se mu to líbí)
Takže tolik malá ochutnávka naší vcelku střídmé adventní výzdoby pro ty, u nichž svíčkám taky není bezpečno.
Taky se mi líbí. :-) Zářící pomeranče, šišky, ten nápad...
Nádherné,fakt!
Super! Zářící pomeranče jsou krásné.
Děkujeme za fotku
Mně se líbí ta dřevěná kola pod svíčkami - to jsem ještě nikde neviděla, je to mnohem hezčí než kovové kalíšky, zvlášť k takovémuhle přírodnímu věnci. Pravda, požáru sice nezabrání, ale kapání vosku ano :-)
slu-nicko: Myslím, že ty kovové kalíšky požáru taky nezabrání. A ano, právě kvůli vosku jsem našla ve dřevníku největší poleno, které připadalo v úvahu vzhledem k proporcím korpusu :-)
Je rovně uříznuté, nebo jsi ho vydlabala do "mističky"?
slu-nicko: Dlabat misku se chystám jako terapii, ale terapie v poklusu je houby teerapie. Takže jsou to jen uříznutá kolečka, která se navíc štípla, takže jsou zase hezky lepená dokulata.
:-)
Máš to pěkné!
Hezké, v semináři jsme měli zavěšený věnec v jídelně. A za mým dětských let jsme věšeli vánoční stromeček...
@Ferenc: Učili jsme se, že to se dělalo v 19. století ;-)
slu-nicko : 19. století nazyvame stoletím páry. A pak je to také doba, v níž Ferenc prožil svá dětská a pubertální léta, tak to sedí, ne?
to je tak pěkné a origininální....su nadšená =)
krása :) šikulka
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.