Naservírovala nám takhle babička k večeři párky. Pro ni představa luxusu - ostatně žije na vesnici a uzeniny tam vozí jenou za dva týdny. Fajn, večeře snězená. Přijeli jsme za týden a dostali párky - zamrazila nám je, aby vydržely, protože čerstvé budou až za týden. Manžel s lehkou ironií v hlase řekl, že miluje párky. Já ji slyšela (tu ironii). Babička ne. Tedy při další návštěvě manžel dostal párky a záviděl mi můj chleba s marmeládou. Babička odůvodňovala, že jich měla málo a on přece říkal, že je má rád (tedy že je miluje), ale já jsem řekla, že je nepotřebuju a stačí mi chleba.
Rozesílali jsme svatební oznámení. Těm, které jsme chtěli pozvat i na hostinu, jsme termín svatby řekli několik měsíců předem. Jednak jsme chtěli, aby nebyli nehezky zaskočeni svatbou, že si už třeba naplánovali dovolenou a pak jsme taky chtěli (dle mého vcelku logicky) vědět, kolik lidí bude na hostině. Jaké však bylo mé překvapení, když nejedni z těch, koho bychom na svatbě rádi měli, reagovali slovy "uvídím, jestli tam nebude nějaká jiná akce".
A tak si říkám, že mnohdy něco jiného říkáme a něco jiného tím komunikujeme. Že se můj muž snažil v prvním případě říct, že mu dietní párek jednou do roka fakt stačí, je mi (jako jeho ženě) jasné. Ale co chtěli říct ti, co čekali, jestli bude jiná akce? Že jim naše svatba bude dost dobrou jedině tehdy, kdyby ten víkend měl být beznadějně nudný? Že jsme až na trojciferném čísle v žerbříčku oblíbenosti? Že jsem zbytečně vztahovačná a vůbec to tak nemysleli?
Asi jsem divná, ale od svatby jsem na reakce typu "uvidím, jestli tam nebude něco jiného" vcelku citllivá. Všechno ve mě řve.
Pardon, mám v sobě dvě vína a měla jsem hroznou chuť to říct. Že za slovy je mnohdy viděno víc.
Dobrou noc.
Děkuju! :-) Slibuju, že od příště budu psát zase jen k věci.
Woam: :-D to je dobrý, jsem zvyklá. Mimo věci můžeš klidně psát do vzkazů ;)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.