FOR SALE!

Tak nějak se to píše na domech, co je nikdo nechce  pomalu padají na hlavu, ne?

A tak nějak si připadám - v obležení děvčat "for sale".

Před nějakou dobou (relativně krátkou) u nás přestavěli bazén. Z takového toho klasického komunistického vzniklo moderní centrum s několika bazény a posilovnou. A taky se společnými šatnami. Ale co, to je dneska normální. Převlíkáren je k dispozici dost, jsou pravidelně vytírány a je v nich čisto, sucho a dost místa pro odložení oblékaných/svlékaných šatů. O architektovi celého díla si myslím svoje - konkrétně, že nikdy nebyl na bazéně, protože se dopustil řady věcí, za které by měl být pro výstrahu ostatním troufalcům pověšen za uši do průvanu a rozhoupán. Jednou z takových "vychytávek" je estetický průhled od šaten k bazénu. Žel, člověk už nedořešil, že to funguje i obráceně, takže od bazénu máme perfektní výhled do šaten. Není tedy nic vyjímečného, že se u bazénu zastaví dva v rozhovoru a ten jeden je zrovna čelem k šatnám. A světe div se, najednou má ve výhledu člověka, který evidentně nepotřebuje ke štěstí převlékárnu a zcela nahý si fénuje vlasy všem na očích. Jsou tací náhodní diváci, kteří změní místo a raději popojdou, aby výhled neměli. A pak taky mnozí popojdou, aby viděli ještě líp.

Intimno vlastní nahoty, potu, či úpravy zmizelo. Na lidi nanášející si líčidla na obličej máme (my u bazénu pracující) výhled fantastický. Jedno oko nalíčené, druhé ne.... najednou jako by na nás koukalo půl obličeje, který má potřebu než se "dodělá" sdělit něco kamarádce vedle. A přitom vynést odpadky s jedním okem nenalíčeným by paní asi nešla.

Když lítám kolem bazénu v sukni a tričku, nikomu to nepřijde divné. Nikomu ani nepřijde divné, že ze vstupní haly zírá na plavající lidi. Někdy si připadám jak ve výkladní skříni. Všichni na mě zítrají a to nejsem o nic nahatější než oni. Akorátže oni jsou za sklem. A když za to sklo vejdu taky? Občas prostě musím. Nepřipadám si nijak divně - ostatně - ve velice podobné sukni chodím normálně po městě a nikdo na mě nezírá. Ale tady? Připadám si, že mi sukně cestou asi spadla. A hledím být co nejrychleji zase pryč. Pryč za sklem, kde moje oblečení bude "v pořádku".

Ale chci psát o jiném druhu nahoty. Překvapilo mě, že když jsem byla na návštěvě v bytě své sestry (s manželem a dětmi), neváhala na sebe její podnájemnice  navěšet nejrůznější svůdné hadříky, jen aby si jí můj manžel (!) všimnul. Docela mě to zaujalo, tak jsem se ségry ptala, jestli je to tam normální. Povzdechla si, že ano, protože když ji přišel navštívit její přítel, neváhala podnájemnice ani okamžik a z tepláků a tlustého svetru se šla převlíknout do kraťasů, ze kterých lezlo prádlo a něžného krajkového tílečka. A tak si říkám - kdyby si ty holky ušetřily mrznutí v mini a radši si daly na čelo cedulku FOR SALE, nebylo by jim líp? Nebo aspoň míň zima?