Ať žijí titulky

Jsou situace, které se člověku vryjí do paměti. Jedna taková se stala, když jsem chodila tuším do sedmé třídy.

Měla jsem spolužáka Honzu. Chlapec to byl hodný a vychovaný. Očekávalo se, že bude ve škole pilný, protože jeho rodiče se oba živili jako kantoři a Honza byl jejich jediné dítě. A tak byl v té třídě nějak víc vidět, i když to byl hoch vcelku nenápadný.

Tehdy dlouhodobě onemocněla paní učitelka, kterou jsme měli z matiky a zeměpisu. A protože kantorů byl tou dobou vcelku nedostatek, řešilo ředitelství její nemoc povoláním dlouhodobého záskoku z penze. A tak se na školu vrátila paní učitelka Páčová, důvěrně zvaná Klika. Žena to byla od kosti dobrá, ale její vzhled tomu na první pohled nenasvědčoval. Byla velká. V našich dětských očích přímo obrovská. Byla silná kuřačka. Lidi, ten hlas, ten HLAS zabíjel mouchy v letu. A tak jsme k ní chovali veliký respekt. Co kdyby omylem místo mouchy zabila nás.

Nastal čas třídních schůzek. Obvykle se všichni třepali před nimi, ale zásluhou Kliky i po nich, protože tahle dobrá paní milovala, když nám mohla povídat historky, jak se nestíhá divit, co doma napovídáme a jak jsou pak páni rodiče za blbce, když si jdou došlápnout na učitele. I když... tehdy učitelé o došlapování věděli houby. Ti dnešní by mohli povídat.

A tak takhle paní nakráčela den po třídních schůzkách do třídy, důstojně se usadila za katedru, rozhlédla se třídou a spustila svůj monolog k Honzovi:

"Jeníku. Včera za mnou byla maminka. Byla mě prosit, abych na Tebe nebyla zlá, že prý se mě bojíš. Prý doma vykládáš, že ti slibuji, že tě vyhodím zavřeným oknem, když budeš neustále žvanit. To bych ještě skousla, že tomu věříš. Ale můžeš mi prosím říct, jaktože doma pláčeš, že tě hodlám před tím vyhozením roztrhnout na čtyři půlky, když je přece známo, že celek má poloviny dvě? To ti opravdu nedošlo, že jsou ty výhružky plané, protože kdybych uměla dělit celek na čtyři poloviny, tak si to nechám patentovat a beru peníze bez námahy?!"

Honza tehdy seděl rudý jako rajče a nikdo si po tomhle projevu v 7.A opravdu nerisknul napsat do písemky, že celek má víc polovin jak dvě. Mohl by na ně totiž být roztržen pro výstrahu. Ještě dneska, když dětem v práci slibuju, že je roztrhnu na čtyři půlky tak čekám, kdo si toho všimne a bude protestovat.

A pak si tak otevřu idnes.cz a tam je titulek:

První tři poloviny opravených úseků dálnice D1 se otevřou v srpnu

Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/opravy-dalnice-d1-0kr-/eko-doprava.aspx?c=A140724_155317_eko-doprava_maq#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=clanek-box

Myslím, že autora nadpisu klika nikdy neučila :-)

(Vím, v článku je vysvětleno, co tím chtěl autor říct. Ale když jsem viděla titulek, tak jsem si na tu historku nemohla nevzpomenout)