sanin občasník aneb co mě nenechá klidnou

Paní, co je vám po tom?

27. 5. 2014 9:48
Rubrika: Nezařazené

Dřív jsem to asi tak nevnímala. Trklo mě to až když jsem u kamarádky na blogu četla, jak jedna náhodná kolemjdoucí obdivovala její dcerku a říkala "Kolipak ta holčička má? Už beztak roček, né?" Kamarádka se tehdy pozastavila nad tím, že roček je přece roční kůň, nikoli časové období. 365 dnů je rok a není důvod, aby týž počet dní byl pro dospělého normální rok a pro dítě malinkatý roček. Zvlášť vezmeme-li v úvahu, že pro takové batole je rok 100% jeho života, zatímco pro jeho matku třeba pouhá třicetina toho, co si zatím na tomto světě odkroutila. Takže by to naopak pro dítě měl být plnotučný rok se vším všudy, zatímco pro tu mámu pouhý roček, ne?

Asi to bude tím, že se nevyskytuji ve společnosti lidí, kteří mají dojem, že jakmile je jejich rodina obohacená o dítě, musí zákonitě vyměnit vlastní mozek za štěrchátko, vykupovat obchody nesmyslů z plastu (ekomatky ze dřeva) a hlavně začít mluvit v plurálu (rostou nám zuby, máme po očkování, spadli jsme z klouzačky). Možná díky tomu, že jsem si zachovala mozek tam kde byl (aspoň doufám, že i funkční), tak se mi vyhly i zdrobněliny. Pravda, mým dětem rostou zoubky (jsou legračně malinké), ale rok je pořád rok a hotovo.

O to víc mě vykolejil pediatr, když jsem přišla s miminem do poradny. Chvíli jsem si vážně připadala jak trubka. Pan doktor se mě totiž zeptal, jakou má miminko stoličku. Hm... stoličku. Letělo mi hlavou, že se asi zbláznil. Stolička je na sezení. Copak neví, že tři týdny staré mimino toho moc nenasedí? Tak proč bych mu už teď měla pořizovat stoličku? To jsem pak zavrhla. O to mu asi nejde. Pak mi cvaklo, že stoličky jsou přece zadní zuby. Ale to mi taky nehrálo. Zuby mu přece porostou až tak v říjnu a to byl duben. Navíc stoličky zpravidla rostou jako poslední, na ty máme dobře rok čas. Trošku jsem s odpovědí otálela. Doktor se na mě podíval jak na zabržděnou a začal mu prohmatávat břicho. Ahá! Že mi to trubce nedošlo hned! On se ptá, jakou konzistenci má stolice dítěte. To to doprčic nemohl říct hned?

Bavila jsem tím pak celou rodinu, jak mě pan doktor nachytal na švestkách s takovou obyčejnou otázkou. Jenže mě to v té chvíli opravdu šrotovalo v hlavě tak, jak se tu snažím popsat. Celé příbuzenstvo mělo z mojí zabedněnosti pochopitelně srandu a tak jsem se rozhodla, že si budu muset obohatit slovník, abych zase nevypadala jako trubka a začala jsem vnímat slovník mých vrstevnic. Zjistila jsem kupříkladu, že tím, že žena vstoupí do manželství se z příti stane manža (Vojta říká, že kdybych něco takového vypustila z pusy, podá okamžitě návrh na anulování manželství, protože jsem zatajila vážnou psychickou chorobu). Taky si všímám, kolik maminek má prdíky (ano, MY máme prdíky a bolí NÁS bříško), kolik manžů přes noc zestárne (zašel s kamarády na fotbal, vrátil se pozdě a už to není "milovanej manža", ale "můj starej") a kdo má rád manželovu (tada manžovu) maminku - tchýňku a kdo matku svýho starýho zrovna nemusí - tchýňa, popř. jeho máti (tady dlužno dodat, že jde zejména o intonaci hlasu, já mám manželovu mamku moc ráda, ale říkám "moje tchýně", jelikož těch maminek a babiček máme v příbuzenstvu nějak moc). 

Tolik úvodem :-) Celý tenhle rozbor mluvy mateřské tady dělám pro jedinou větu, která mě srazila na kolena. Zahlídla jsem paní s fenkou, jak šla ke kadeřnici, která má psa. Kadeřnice jí šla otevřít branku a už ode dvěří volala na celou ulici: "Jé, vy háráte???" Sice předpokládám, že to nebyl dotaz na cyklus dané paní s ohledem na to, že by jí nemusela chytnout trvalá, jenže ty dva malinké ratlíky jsem viděla já, ale dotaz slyšela vážně celá ulice a tak jsem si říkala Paní, co je vám po tom, zda ta paní hárá?!

 

Omlouvám se, jestli jsem se někoho dotkla tím, jak si dělám z poměrně vžitých výrazů srandu. Nevadí mi. Ale musí být užívané tam, kam patří. Jinak jsou totiž opravdu pro srandu ;-)

 

Zobrazeno 2972×

Komentáře

Ronoath

Heléné: Ano, to již děti začnou učit nové výrazy své rodiče - tedy u nás to tak fungovalo. Začalo to "cedlama" a dnes už maminka taky hrne a válcuje:-)

Pavel Husák (yetti)

Ono je to o respektu. Když tím, jak mluvím degraduju sebe nebo toho druhýho, není to ok. Sice k tomu dítěti je potřeba mluvit jeho stylem atd, ale co se týče respektu, tak nedělat rozdíl ve věku. Možná to začíná v tomto...nvm..

Zobrazit 40 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková