Už tři měsíce se chystáme s dětmi na závody. Vydala jsem poslední pokyny a uvidíme se v sobotu ráno.
V pátek odpoledne mi volá maminka jednoho z dětí, že koukala na rozpis a závody jsou v neděli.
Jsem trubka. Beru mobil, všechny rodiče honem obvolávám, omlouvám se až do oblak a žádám, aby přebudovali víkendové plány.
Naštěstí mohou přijet všichni. Uf.
20:43 mi vibruje mobil. Smska: Dobrý večer, manžel se ptá, jestli se dá v sobotu na ty závody odněkud dívat.
Blednu. Pak rudnu. A pak 20:45 volám zpátky. Přiznávám, na Vás jsem zapomněla. Všechny jsem obvolala a tohle dítko zasklila.
Kdyby mi ta maminka nenapsala, stála by holčina zítra sama před opuštěným bazénem.
A pak ať mi někdo tvrdí, že Bůh neexistuje. Existuje a evidentně mě má rád, i když jsem trubka. Kdyby totiž neměl, tak ta první maminka nekoukla do rozpisu a stáli jsme tam všichni :-)
Co se má stát to se stane, Bůh si umí poradit a nás poslat jak je třeba :-)
Úžasné - Bůh je dobrý! A ty píšešskvěle! :-D
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.