Vepřová panenka s jemnou švestkovou šťávou

Nemám ráda švestkovou omáčku ve stylu "naředěná povidla". A tak jsem se jala hledat vlastní cestu jak se nepřipravit o chuť švestek a povidlí se vyhnout. A vcelku se povedlo.

Alespoň pár hodin předem (lépe však aspoň půlden) jsem namočila sušené švestky do červeného vína. Jsem škudla, tak jsem vzala zavděk obyčejným krabičákem. Vinaři prominou, mně to na vaření stačí. Švestek není nutné dávat moc, docela nabydou. Na šest porcí jsem jich měla zhruba hrst. Vína tak 0,25 l, ale klidně by se sneslo trochu víc.

Vepřovou panenku jsem nakrájela na tolik 3 cm silných špalíčků, kolik bylo lidí.

V mém oblíbeném titanovém hrnci (má tlusté dno a připálit se mi tam ještě nikdy nic nepovedlo) jsem rozpálila máslo, na které jsem dala osolené a opepřené maso. Nechala na opravdu prudkém ohni zatáhnout ze všech stran a jen hlídala, aby se nepřepalovalo máslo. Bohatě stačilo opékat po každé straně 2 - 3 minuty.

Zatímco bylo maso na sporáku, nahřála jsem v troubě keramickou zapékací mísu, kam jsem maso odložila zatímco jsem dál pracovala s výpekem. Takže po zhruba šesti minutách na sporáku putovalo maso do trouby na rozehřáté míse. Do výpeku, co mi zůstal v hrnci jsem vlila švestky namočené v krabičáku, zamíchala a nechala projít varem (opravdu jen probublat a vypnout). Už vypnuté jsem lehce dosladila cukrem (víno bylo vcelku trpké) a malinko dosolila a dopepřila tak, aby mi to chutnalo.

Na talíři jsem dozdobila nasucho opraženými plátky mandí a snítkou petržele.

Jako přílohu jsem zvolila šťouchané brambory s osmahlou ciblkou, ale dovedu si představit i bramborovou kaši nebo třeba hranolky.

Místo panenky jde pochopitelně použít i jiné maso. Tohle jsem vařila na mamčiny padesátiny, tak jsem se rozšoupla s kvalitním masem.

Tak si nechte chutnat, třeba k nedělnímu obědu. U nás bude kuřecí se zázvorem a špenátem. Když se povede, tak (si) sem poznamenám.